|
Letošní Mitropa (Mitropa Cup - je mistrovství střední Evropy 4-členných družstev) se konala ve Francii, konkrétně v Charleville-Mezieres, v termínu od 25.11. do 3.12.2000. Město se nachází mezi francouzsko-belgickými hranicemi, 20 km od Charleville leží Sedan, což znalcům historie určitě něco říká. Ubytování a hrací sál byly na vysoké úrovni, jen s místní stravou nebyly úplně všichni členové naší výpravy spokojeni (jmenovitě pan Cvek a pan Pisk :-)) ...pánové Kalod a Vrána si ji pochvalovali :-((
Jelo se na poslední chvíli a z toho pramenila i sestava, která byla slátaná, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že v českém týmu panovala skvělá nálada. Tým ČR tvořili (podle síly hráče, či ela, chcete-li): 1. IM Radek Kalod, 2. IM Robert Cvek, 3. Pavel Vávra, 4. IM Petr Pisk, 5. František Vrána.
Samotná soutěž byla nesmírně těžká... Pamatuji si svou první "Mitropu" ve Slovinsku (Portorož 1998), kde jsme byli celkově druzí a bojovali jsme o první místo. Byly tam tehdy dvě, či tři silná družstva (počítáno i s námi). Nyní ve Francii bylo 5 silných družstev, na čele s "olympijskou výpravou" Chorvatska, s družstvy Maďarska a domácí Francií, kde obě squadry disponovaly jen velmistry. Svou údernou sílu mělo i Švýcarsko a Německo. Tyto mančafty měly odstup od ostatních účastníků. My jsme se podle průměrného Ela řadili někde kolem 8. místa, a Slováci dokonce 9., nejslabší měli být papírově Rakušané. Že to není taková "brnkačka", se potvrdilo v zápase Rakousko-Chorvatsko, kde Rakušané překvapivě převzali taktovku a zaknihovali vítězství v poměru 2,5-1,5 bodu.
Do soutěže, která se počítala olympijským způsobem, jsme vstoupili s přehledem a dostali na úvod "kanára" od Švýcarů, kterým v zápase vyšlo doslova všechno, nač sáhli. Později jsme se "hecli" a dali 3:1 Slovákům, 3,5-0,5 Rakušanům, 3-1 Italům, také jsme ochutnali z kalichu hořkosti v zápasech s Francií 0,5-3,5, a od Maďarska v posledním kole 1:3.
Celkově jsme skončili na dělení 6.-7. místa, což je úspěch oproti papírovým předpokladům před začátkem soutěže.
Hodnocení našich hráčů?
IM Robert Cvek (1,5 ze 7 možných) na "dvojce" viditelně nebyl ve své kůži, přehlížel jednoduché taktické motivy...zkrátka řečeno byl z formy. Na druhé straně je ale třeba říci, že neměl žádné "tragédy", průměr soupeřů 2460 hovoří trošku o úrovni jeho oponentů. Ale znám i sílu "Konana" (Robova oblíbená postava - pozn. autora), který když má fazónu, tak... :-))) Myslím, že si vezme z tohoto turnaje ponaučení (jako já z Prešova 2000) a vše důkladně zanalyzuje.
(IM) Pavel Vávra (4,5 z 7) na trojce hrál "super", při lepší fyzičce měl na velmistrovský bal, který mu proklouznul mezi prsty. Soupeře většinou přehrál, ale uplatňování výhody (někdy i velké) v časovkách se stávalo velkým dramatem. Průměr měl 2440. Velká opora týmu.
IM Petr Pisk (1,5 z 6) tzv. Kapitán týmu (Petr bral celou soutěž velmi "vážně", porady týmu nebyly nic neobvyklého) neměl svůj den. Mohl udělat samozřejmě více, ale někdy se zbytečně nutil tvrdohlavě do soupeře, když byla partie vyrovnaná a začal ji lámat, na což občas doplatil. Průměr 2420.
Fera Vrána (2 z 7) na "pětce" to byla jeho první mezinárodní týmová zkušenost a abych pravdu řekl, bojoval statečně. Slavných soupeřů se nezalekl, i když jeho ohromná bojovnost a vynalézavost na silné soupeře nestačila. Průměr 2405.
A nakonec já.
IM Radek Kalod (6 z 9) na "jedničce" bylo supr, splnil jsem svou první velmistrovskou normu. Jsem v současné době na vojně v Dukle Praha, ale hned po přijímači (v srpnu) jsem si zahrál "desítku" v Prešově a udělal jsem velký propadák (2,5 z 9), takže jsem byl zvědavý, co "vyvedu" zde, ve Francii. Vše předčilo mé očekávaní. Po první prohře (dostali jsme kanára od Švýcarů) jsem už trošku vzpomínal na Prešov, kde to obdobně začalo, ale pak jsem dodal své hře ohromné nasazení, což při troše štěstí (které je vždy potřeba), psychické a fyzické pohodě udělalo své. Klíčová pro mě byla partie posledního kola s Maďarem Vargou, kterou jsem zvládnul. Průměr 2480.
Zde jsou konečné výsledky Mitropy:
Francie vyhrála s přehledem (24,5 z 36 možných) ze začátku a v prostředku soutěže to nebylo tak jasné, ale mohutný finiš a skvěle hrající GM Fresinet (7 z 8) rozhodlo byť týmy na
2.-4. místě v konečném pořadí Maďaři, Chorvati a Švýcaři 22 bodů zle dotírali. Maďarsko nemělo vyloženou slabinu, Chorvatsko celou soutěž vedlo a o vítězství přišlo až v závěrečných kolech, a Švýcarsko zahrálo svůj standard.
5. Německo 20, které nebylo lehkým oříškem pro nikoho z medailistů a jen velká prohra s Chorvatskem pár kol před koncem je připravila o lepší umístění.
6.-7. Itálie a ČR 15,5 Italům se již tradičně na Mitropě nedaří a my jsme na prvních 5 týmů v tabulce neměli.
8. Slovinsko 13,5 Slovinci neměli tentokrát tak silný tým. 9.-10. Rakousko a Slovensko 12,5 Rakousko podržel na "jedničce" GM Balinov, jinak by bylo suverénně poslední a Slovensko dalo šanci mladé generaci. Výjimkou byl nestárnoucí GM Plachetka na "jedničce", který předváděl skvělé šachy.
Radek Kalod
P.S. Redakce ICJ blahopřeje Radku Kalodovi k výbornému výsledku a
splněné velmistrovské normě. Současně se již těší na další články
z jeho pera. IM Radek Kalod
|
