|
Už podeváté, a tedy již tradičně, se na dva dubnové víkendy (tentokráte 11.-13.4. a 25.-27.4.) sešli v Břidličné bojovníci na královských čtyřiašedesáti polích, aby jako každý rok změřili své síly v boji o skalpy svých kolegů; pro nejúspěšnější „sběratele“ pak byly jako každý rok mimo cen finančních připraveny i pěkné poháry a vázy, hráči z Břidličné, Bruntálu a Rýmařova pak usilovali rovněž o post přeborníka bruntálského okresu.
Po vzoru středověkých rytířů se šachisté všech úrovní (vlastně všech ne – Kasparov letos nepřijel…) vrhli do boje s urputností a odvahou sobě vlastní a pranic jim nevadilo, že namísto kopí a mečů museli si vystačit „jen“ se skromnou výbavou šachových figurek, jednoduchých a prostých na pohled z vnějšku, no v líté vřavě válečné nezřídka nečekaně záludných a „krvežíznivých“. Ona taková ztracená dáma, nečekaný šašík či nějaké „zaběhnuté tempo“ leckdy zabolí víc, než useknutá noha; s tou nohou jsem to ještě nezkoušel, ale o těch šachových běsech bych mohl vyprávět; a nejen já a nejen tady v Břidličné.
Ale než se dostaneme k hodnocení průběhu turnaje a jeho výsledkům, musíme se dotknout věcí organizačních a technických. Místní organizátoři v čele s pány Hnilem, Hanzlíkem a Pánem se postarali o tradičně (mohu-li při svém teprve druhém startu na turnaji v Břidličné použít k hodnocení tohoto slova) pohodový a harmonický průběh, po svých zkušenostech z posledních dvou ročníků Alumin Cupu si ani jiný než takovýto průběh představit nedovedu. Po celou dobu šachového klání bylo navíc za přispění místních mládežníků přímo v hrací místnosti k dispozici občerstvení, a tak jsme mohli svá slavná vítězství i nešťastné porážky zajídat a zapíjet dle libosti; a když se náhodou zapíjelo příliš nešťastných zklamání najednou a došlo PItiVO, do hospůdky nebylo nikdy daleko (dál někdy bylo z ní…). Někteří ale v noci dávali přecijen přednost spánku a mohu-li soudit podle sebe, s ubytováním v nedaleké Malé Šťáhli museli být spokojeni. Nutno ještě zdůraznit další příjemnou skutečnost – totiž neobvykle prostornou a přitom velmi útulnou hrací místnost, která by klidně snesla i víc než čtyřicítku účastníků. A konečně nemohu zapomenout ani na zdejší pěknou přírodu, kde jsem si stejně jako loni hladil šachové šrámy na svém oblíbeném pařezu.
Při vší té chvále pak jistě nepřekvapí ani skutečnost, že oproti loňskému ročníku se „polepšili“ i samotní hráči, kteří sice nikoli počtem, ale zcela jednoznačně kvalitou předčili ročník předchozí. A nebýt termínové kolize s ligami dorostu, mohlo být ještě lépe, takhle jsme na startu museli oželet talenty jako Jindru Kubu („bruntálského Kasparova“), Pavla Janyšku, Ondru Hrouzu, Roberta Krajcara nebo Ondřeje Beila.
Těm pak, kteří se podařeného turnaje zúčastnili, vcelku jednoznačně vévodila dvojice František Vrána, Tomáš Cagašík, a to nikoliv pouze konečným bodovým ziskem. Tito dva se odpoutali od všech konkurentů již po prvním hracím víkendu (shodně 4%/5) a herně dominovali i víkendu druhému. Po vzájemné remíze v šestém kole pak o vítězství zkušeného Františka Vrány rozhodla pevnější ruka a větší herní vyzrálost; působil jistějším dojmem a své soupeře likvidoval s větší převahou než Tomáš Cagašík, který dominoval spíš coby Hráč, který dovede po celou dobu turnaje dupat po soupeřích a Ti se pak (na téhle úrovni) většinou spletou. Občas je však Tomáš dost nedůsledný hlavně v rozehrávání partií a nezřídka se dostává do horších pozic, v těch ale hraje velice vynalézavě a houževnatě; a jakmile se Vám vysmekne a chytí pod krkem on Vás, nepustí! Já sám jsem to na vlastní kůži poznal už čtyřikrát…
Hru ostatních válečníků příliš často hyzdila hluchá místa a hrubé chyby. Sám autor těchto řádků vyhrál jen jedinou partii po celistvějším vedení boje, naopak v šesti partiích jej měli soupeři v hrsti; a přece skončil třetí! Ale přízeň šachových bohů si musí šachista zasloužit a ne si ji „vykdybýkovat“; v tomhle směru patří Caissa mezi spravedlivější bohyně – komu dnes ukřivdí, na toho se zítra usměje. A tak budou v lepší zítřky jistě doufat (a jak je znám, jistě pro ně i dost udělají) čtvrtý v pořadí Jan Krejčí starší z Litovle, který hrál velice solidní šachy, jenže v předposledním kole nastavil figuru, i domácí borci Vladimír Pán, David Walowicz (obhájce loňského prvenství v Alumin Cupu) a Ladislav Vaněk, kteří se po většinu turnaje drželi výš, než kam je srazil nepovedený závěr. Zvláště Laďa Vaněk má ve svých ani ne 21 letech (Laďo, víš že ses narodil v na vlas stejný den jako já!) všechny předpoklady zahrát třeba už napřesrok nejmíň o třídu výš.
Ze zbytku startovního pole pak musím s radostí zmínit ještě dvojici mladých adeptů šachového umění. Desetiletý Honza Krejčí mladší si k šachům a sbírání medailí z mládežnických soutěží našel dalšího koníčka: ve volných chvílích se stále častěji baví motáním hlav o mnoho zkušenějším soupeřům. Pěkně hrála i místní slečna Míša Ondrová (nejlepší žena turnaje), škoda jen, že se do intenzivního šachového tréninku víc neobuje – po Jindrovi Kubovi by tak mohl mít bruntálský okres další mládežnickou naději. Takže kdo neradi prohráváte s děvčaty anebo s malými klučíky, příští rok raději nejezděte! Jedním z těch, kteří se proher s mladými talenty určitě neděsí, je jistě i dvaasedmdesátiletý František Fojtů; ke svým 73. narozeninám si dá jistě i dárek šachový – účast v 10. ročníku turnaje v Břidličné.
A než bilanci letošního Alumin Cupu uzavřeme, musíme poblahopřát ještě novopečenému přeborníku bruntálského okresu Janu Slaměníkovi; gratuluju (a omlouvám se za „maťuldu“ v posledním kole)!
Úplně na závěr nezbývá než ještě jednou poděkovat pořadatelům turnaje za parádní šachový zážitek a popřát jim, aby byl příští ročník Alumin Cupu tou nejlepší oslavou jubilejních deseti let šachových zápolení v Břidličné.
Pořadí hráčů z okresu Bruntál:
1. Slaměník, Jan 1941 TJ Břidličná 6 bodů
2. Strakoš, Jiří 1874 Jiskra Rýmařov 5.5 bodu
3. Pán, Vladimír 2039 TJ Břidličná 5 bodů
Celkové pořadí:
1. Vrána, František 2221 ŠK Staré Město 8 52.5
2. Cagašík, Tomáš 2299 Spartak Přerov 7.5 51.5
3. Beil, Martin 2176 A64 Grygov 6.5 53.0
4. Krejčí st., Jan 2203 Tatran Litovel 6.5 51.0
5. Slaměník, Jan 1941 TJ Břidličná 6.0 46.5
6. Blümel, Otto 2145 Slávia Kroměříž 5.5 51.0
7. Kotyza, Bohumil 1879 Rychnov n. Kn. 5.5 45.5
8. Strakoš, Jiří 1874 Jiskra Rýmařov 5.5 44.0
9. Axman, Oldřich 1925 Unex Uničov 5.5 43.5
10. Pán, Vladimír 2039 TJ Břidličná 5 51.5
11. Walowicz, David 2018 TJ Břidličná 5 48.5
12. Vaněk, Jaroslav 1958 TJ Břidličná 5 47.5
13. Filipík, Jaroslav 1924 Unex Uničov 5 42.5
14. Krejčí ml., Jan 1686 Tatran Litovel 5 42.5
15. Nepožitek, Svaťa 1833 TJ Břidličná 5 41.5
16. Drtil, Lubomír 1716 Jiskra Rýmařov 5 41.0
17. Palla, Rostislav 1675 Rychnov n. Kn. 5 39.5
18. Ondrová Michaela 1468 TJ Břidličná 4.5 41.0
19. Kozák, Karel 1872 TJ Břidličná 4.5 40.0
20. Molnár, Jiří 1586 Unex Uničov 4.5 38.5
21. Brázda, Bohumil 1718 TJ Břidličná 4.5 37.0
22. Preiser, Henrik 1767 Unex Uničov 4.5 36.5
23. Vránová, Jarmila 1662 ŠK Staré město 4.5 36.5
24. Slovák, Martin 1651 Jiskra Rýmařov 4.5 34.5
Murček, Jan 1590 SK Přerov 4.5 34.5
26. Vrba, Zbyněk 1623 Slavoj Bruntál 4.5 32.5
27. Koutný, Petr 2109 SK Slavičín 4 47.5
28. Fojtů, František 1679 Vrbno p.Prad. 4 41.0
29. Svojanovský, Tomáš 1250 TJ Břidličná 3.5 39.5
30. Varša, Michal 1487 TJ Břidličná 3.5 35.0
31. Milfort, Václav 1563 Loko Zábřeh 3.5 33.0
32. Ondra, Lukáš 1250 TJ Břidličná 3.5 33.0
33. Stojaspal, Stanislav 1000 Zábřeh 3.5 32.0
34. Hanzlík ml., Bohuslav 1250 TJ Břidličná 3 32.5
35. Dobrotová, Lenka 1000 Loko Zábřeh 2.5 32.5
36. Češek, Jan 1100 TJ Břidličná 2 37.0
37. Polách, Ludvík 1517 Sokol Jedovnice 1 33.5
Martin Beil
|
