|
Předesílám rovnou, že nejsem odborník na počítačový šach. Nicméně šachové programy sbírám řadu let, sleduji pozorně jejich vývoj a v dnešním čísle bych se s vámi rád podělil o jednu malou radost, kterou mi - jako fandovi - udělali dva české šachové programy.
Dnešní špičkové programy z absolutní světové elity, to jsou protivníci, kteří již dávno hrají na velmistrovské úrovni a někteří poráží i nejlepší světové hráče. Jejich síla se počítá z turnajů, kterých se účastní jak v běžném šachu s lidskými soupeři, tak i z turnajů, které hrají programy pravidelně navzájem proti sobě. Jejich ELO koeficienty udává několik žebříčků, asi nejspolehlivější z nich je tzv. Švédská počítačová listina. Podle ní je aktuálně světovou jedničkou program Shredder 8 s ELO 2 806. Následuje Junior 9 s ELO 2 796 a třetím v pořadí je Deep Fritz 8 (jedna z verzí legendárního programu Fritz) s ELO 2 784. Toto všechno jsou však komerční programy, které si řádně musíte zakoupit a jejichž cena se dnes pohybuje okolo 1500,- Kč.
Kromě toho však již po dlouhou dobu existuje celá řada tzv. amatérských šachových programů, které jsou šířeny a prezentovány po internetu. Jejich grafické možnosti a uživatelské přednosti nejsou ani zdaleka tak luxusní jako u jejich komerčních protivníků, ale jejich úroveň hry dnes spolehlivě likviduje nejen každého (i velmi silného) klubového hráče, ale i řadu šachistů s mezinárodními tituly.
Amatérské programy byly z počátku vyvíjeny stejně jako jejich komerční předchůdci. To znamená, že autor kromě vlastního programu musel vytvořit i grafiku (šachovnici, figurky, menu na ovládání) a řadu dalších věcí. Pak přišel první průlom v podobě systému WinBoard. Jde o společné šachové prostředí, které již obsahuje šachovnici, menu pro ukládání a načítání uložených partií, možnosti volby šachových figur i úpravy barvy šachovnice - zkrátka všechno potřebné k hraní a ovládání partie proti počítači. Autoři programů si od té doby mohou ušetřit spoustu práce a soustřeďují se pouze na tvorbu samotného hracího programu a jeho vylaďování. Takovýto "čistý" program, který se nainstaluje do společně užívaného šachové prostředí, se nazývá "šachový motor". WinBoard pak zavedl další novinku. Umožnil vzájemný zápas dvou motorů proti sobě. Od tohoto okamžiku bylo možno přímo porovnávat soutěžním kláním jednotlivé motory a jejich sílu hry!
Nakonec se objevila tzv. Aréna, která předstihla i WinBoard. Aréna funguje už na stejném principu jako dnešní komerční programy, jejichž grafická prostředí také umožňují zápasy některých motorů. Samozřejmě většinou těch komerčních, jinak by záležitost přestala být zisková. Rozdíl je v tom, že Aréna - stejně jako motory, které v ní mohou běžet - je amatérským projektem a na internetu ji získáte legálně zcela zdarma. Proti systému WinBoard má tu výhodu, že umožňuje nejen zápas dvou motorů, ale turnaj libovolného počtu motorů na libovolný počet kol s danou časovou kontrolou na partii. Umožňuje vlastně laicky řečeno hrát turnaje a poměřovat sílu různých amatérských šachových programů stejným způsobem, jako to dělají lidé v běžných turnajích.
Poněkud delší úvod byl nutný, aby ti ze čtenářů, kteří se běžně počítačovým šachem nezabývají a rádi by v budoucnu ve svém počítači nějaký program zkusili, byli v obraze ohledně momentálního stavu vývoje. Ale přesto všechno - možná si leckdo z vás řekne: "Fajn, je to pěkné, že i úplní amatéři nabídnou zdarma a z nadšení téměř stejnou službu, za kterou se jinde platí. Ovšem jaký to má praktický dopad na hru? A neznamená amatérský šachový program současně totéž co slabší program, který úrovní hry na svého komerčního protivníka nikdy nebude mít?" Správná otázka. Odpověď zní: neznamená!
Amatérských šachových motorů dnes existují stovky. A úroveň jejich hry se pohybuje od ELO koeficientu na hraně 2 700 až po programy se čtvrtou výkonnostní třídou. Bez nadsázky se dá říci, že drtivá většina z nich je v současnosti v průměru někde mezi slušnou první výkonnostní třídou a kandidátem mistra - tedy průměrný koeficient někde mezi 2 050 - 2 200. Výše zmiňované motory se čtvrtou či třetí výkonnostní třídou na chvostu žebříčku pak kompenzují špičkové produkty, které hrají na mistrovské i velmistrovské úrovni. A i těch není málo.
Je zbytečné uvádět byť i jen jména těch nejlepších (některá jsou velmi exotická). Za všechny vzpomenu jeden příklad. Je to již pár let, co do světového šachu profesionálních komerčních programů vtrhnul neznámý amatérský motor nazvaný Ruffian. Nejen, že okamžitě na hlavu porazil celou amatérskou špičku, ale krátce nato byl zařazen i do turnaje "profesionálů" a hrál s takovými giganty, jakou jsou Fritz, Schredder či Junior. V mnohých partiích své slavnější kolegy porazil. Při tom autorem Ruffiana je švédský amatér Per-Ola Valfridsson (jeho vlastní ELO je někde kolem 1750). Tehdy se poprvé ukázalo, že i ryze amatérský program dnes zkušený programátor dokáže vyladit do síly, která je srovnatelná s absolutní komerční špičkou. Tento trend i nadále pokračuje. Nejen, že takováto amatérská konkurence tlačí ceny profesionálních programů stále dolů, ale blíží se rychle doba, kdy komerční programy budou amatérským konkurovat už jen luxusem poskytovaných uživatelských služeb, ale nikoliv silou hry.
Je jistě potěšitelné, že v bouřlivé konkurenci stovek šachových motorů má Česká republika dva zdatné zástupce. Sledovat dnes vývoj všech motorů není téměř možné. Jeden den se objeví úvodní verze nějakého nového motoru a do pár týdnů je možné, že na internetu visí několik průběžných aktualizací toho programu, z nichž některá může motor z hlediska herní síly výrazně posunout kupředu. A tak se v žebříčcích objevují motory nové, ale také ty starší v nové aktuální a silnější předělávce. Držet krok s ostatními v této džungli jistě není jednoduché.
Českému programu Phalanx se to již řadu let daří. A loni na podzim se objevil úplně nový produkt z našich končin nazvaný Pseudo. Zatímco Phalanx (verze XXII) s ELO 2 400 mistrovskou úroveň spolehlivě již nějaký čas splňuje, Pseudo (v aktuální verzi Pseudo 07c) byl na zimních a jarních turnajích nováčkem a ELO se mu teprve počítalo. Již první série pravidelných turnajů mu dala koeficient přesahující hodnotu 2 300 a poslední výpočet ELO z jara letošního roku jej vyšvihl na 2 417! Ani toto však není zřejmě konečná číslovka a Pseudo míří do absolutní špičky.
Toto mohou potvrdit samozřejmě až další turnaje, ale já si to troufám předpovídat na základě zápasů s mnoha protivníky z absolutní amatérské elity, které jsem uskutečnil v rapid tempu 20 minut na partii systémem zápasu na 24 utkání (což zabralo počítači nejednu noc, kdy já spokojeně spal). V zápasech se Pseudo držel nad očekávání dobře. Jen několik výsledků pro příklad: někdejšího nekorunovaného amatérského mistra světa Ruffiana (v jedné z jeho starších verzí) porazil 12,5 : 11,5. Se silným motorem Thinker stejným poměrem prohrál. Poslední verzi jednoho z nejstarších a nejlepších amatérských programů Crafty vyřídil rozdílem třídy, stejně jako nového siláka z USA SlowChess. Jednoznačně ale prohrál s nevyzpytatelným motorem Delfi, který rovněž patří k nejlepším. Drtivé vítězství zaznamenal proti českému bratrovi - výše zmíněnému motoru Phalanx (verze XXII), kterého smetl 16,5 : 7,5. Co je ale pozoruhodné, v super-bleskovkách při třech minutách na partii s ním naopak téměř stejným skóre prohrál. Proč tomu tak bylo, napoví stručná charakteristika obou.
Phalanx je - i podle vyjádření jeho autora na internetu - ryze takticky laděným motorem, který je ve strategii poněkud slabší. Zápasy se soupeři, se kterými na mém počítači hrál Pseudo, by zřejmě v rapidu prohrál s větším či menším mankem všechny. Ovšem v bleskovkách a super-bleskovkách by zaznamenal úspěchy. Phalanx je typický "blickař" vyladěný na dobrodružnou útočnou hru. Je to takový Michail Tal v malém. Často obětuje materiál za útok či iniciativu, často porušuje materiální rovnováhu vůbec. Staví netypické pozice, které rozhoduje taktický postřeh a ve kterých ustupuje strategie do pozadí. Pokud se mu to daří, vyhrává. V opačném případě bývá poražen. Proto je pro něj krátký čas na rozmyšlenou spojený s bleskovým taktickým propočtem výhodou, zatímco už u solidnějšího rapidu pokulhává. Jeho partie v "blickách" je radost sledovat. Jeho útočná hra má úžasnou dynamiku.
Pseudo je jeho pravým opakem. Suchý poziční hráč, který solidně zahajuje a přechází do střední hry s vyrovnanou či lepší hrou. Strategické pojetí u něj převyšuje nad taktickým. To ale neznamená, že nedokáže tvrdě zaútočit, když k tomu dostane příležitost. A jestliže jsme použili u motoru Phalanx srovnání s Talem, zde se nabízí Tigran Petrosjan. I Pseudo je schopen neprohrát horší koncovku úpornou a přesnou obranou. I on v zápase hodně partií remizuje. Je nesmírně houževnatý. Jeho zabudované šachové znalosti, včetně způsobu vedení koncovek, jsou větší a propracovanější než má Phalanx. Pseudo se často chová jako hráč na výdrž: je schopen po celou partii udržovat vyrovnanou pozici a v samotném závěru se zvedajícím se praporkem hodin využít soupeřovo zaváhání a proměnit je ve výhru. Pokud si mohu dovolit malou nadsázku, konstatuji, že devízou Pseudo je: neprohrát! I za cenu další vydřené remízy. Když v bojovém zápalu vyhraje, je to fajn, ale málokdy se kvůli vítězství pustí do většího rizika. Možná jeho partie nejsou až tak líbivé a plné dobrodružství. Ovšem on za tímto cílem naprogramován nebyl. Záměrem jeho tvůrce bylo vytvořit tvrdého praktika, jenž bude zaznamenávat především body či jejich půlky. Na jedné straně mu tedy to, co dává hře šťavnatou chuť, chybí. Ale to, co umí, umí skutečně dobře a profesionálně.
Je už na vás, zda obětujete pár megabajtů v počítači a stáhnete si do něj WinBoard či Arénu a do nich pak nainstalujete některý z popisovaných motorů. Můžete si proti nim nejen zahrát, ale pobavit se i u jejich hry proti jiným soupeřům ze světa šachových motorů. Co by nás všechny ale mělo bez ohledu na fandovství do počítačového šachu určitě spojovat, je hrdost nad tím, že i v další oblasti velkého světa šachu, v oblasti amatérského šachového programování, patříme ke světové špičce.
Na závěr si jako ukázku přehrajte, pokud máte chuť, vítězné partie obou programů proti nadmíru zdatným soupeřům - pětiminutovku motoru Phalanx a partii v rapidu (tentokrát 15 minut na partii) v podání Pseudo.
Phalanx XXII - Pepito 1.59
1. e4 e5
2. Jc3 Sc5
3. f4 d6
4. Jf3 Sg4
5. Ja4 exf4
6. Jxc5 dxc5
7. d4 Jc6
8. d5 Jd4
9. Sxf4 Df6
10. Sxc7 Jxf3+
11. gxf3 Sxf3
12. Sb5+ Ke7
13. Vf1 Sxd1
14. Vxf6 Jxf6
15. Vxd1 Jxe4
16. d6+ Ke6
17. d7 Ke7
18. Vd5 f6
19. h4 Vhd8
20. Sa4 g6
21. Ke2 Vf8
22. Ke3 f5
23. Ve5+ Kf7
24. Sb3+ Kg7
25. Sd5Jf6
26. Ve7+ Kh6
27. Sf3 g5
28. hxg5+ Kxg5
29. Vg7+ Kh6
30. Vg2 Jg4+
31. Kf4 Vad8
32. Sxd8 Vxd8
33. Kxf5 Je3+
34. Ke6 Jxg2
35. Sxg2 b5
36. Ke7 Vg8
37. Sc6 a černý se vzdal
Ruffian 1.0.1 - Pseudo 07c
1. d4 Jf6
2. c4 c6
3. Jc3 d5
4. Jf3 e6
5. Sg5 h6
6. Sxf6 Dxf6
7. e3 Jd7
8. a3 Dd8
9. Dc2 Se7
10. Sd3 a6
11. O-O O-O
12. b4 dxc4
13. Sxc4 b5
14. Sd3 a5
15. Sh7+ Kh8
16. Se4 Db6
17. Db2 Sb7
18. Vfc1 Va6
19. Ja2 Vfa8
20. Je1 Da7
21. Jd3 Jf6
22. Sf3 axb4
23. Jaxb4 Vxa3
24. Vab1 Vxd3
25. Jxd3 Sa3
26. Dd2 Sxc1
27. Vxc1 Vc8
28. Je5 Sa8
29. Sxc6 Sxc6
30. Jxc6 Db7
31. Jb4 Vxc1+
32. Dxc1 Jd5
33. Db2 Kh7
34. Jd3 b4
35. g3 Db5
36. Db3 Kg8
37. e4 Jc3
38. Jxb4 Jxe4
39. Dd3 Db7
40. Jc2 Db1+
41. Kg2 Dh1+
42. Kxh1 Jxf2+
43. Kg2 Jxd3
44. Kf3 Kf8
45. Ke2 Jb2
46. Je3 Ke7
47. Kd2 Kd6
48. Kc2 Ja4
49. Jc4+ Kc6
50. Kd3 f6
51. h4 Jb6
52. Jxb6 Kxb6
53. h5 Kc7
54. Ke3 e5
55. Kd3 Kc6
56. Ke4 Kd6
57. dxe5+ fxe5
58. Ke3 Kd5
59. Kd3 Ke6
60. Ke4 Kf6
61. Kf3 g6
62. hxg6 Kxg6 a bílý se vzdal Ladislav Spurný Související odkazy:
|
