Mistři světa v šachu

Wilhem Steinitz se narodil 14. května 1836 v Praze. Již v mládí se stal nejlepším hráče rakouské monarchie. Po mezinárodním turnaji v Londýně 1861 zůstal v Anglii, která v té době byla nejvyspělejší šachovou zemí světa a porazil zde všechny nejlepší mistry. V roce 1886 porazil v zápase H. Zukertorta a stal se prvním oficiálním mistrem světa. Svůj titul obhájil proti Gunsbergovi a 2x proti Čigorinovi, ale v roce 1894 prohrává s Laskerem (prohrává též odvetný zápas v roce 1896). W. Steinitz zemřel 12. srpna 1900 v New Yorku. Nebyl pouze vynikající hráč, ale jako první stanovil zásady poziční hry, které platí dodnes. Dokázal také, že útočit může pouze ten hráč, který má převahu a že proti nepřipravenému útoku se lze dobře bránit. všichni současní mistři a velmistři musí ovládat Steinitzovu teorii poziční hry (o slabých polích, o dvojici střelců ...) a jsou tudíž Steinitzovými žáky!

Emanuel Lasker se narodil 24. prosince 1868 v Německu. V roce 1894 porazil v zápase o titul MS stárnoucího Steinitze a svůj titul několikrát obhájil a ztratil ho až roku 1921 v souboji s Capablancou. Byl tedy mistrem světa neuvěřitelných 27 let! Vyhrál mnoho mezinárodních turnajů a výborně hrál až do pozdního věku - ještě v roce 1935 byl 3. v Moskvě a za sebou zanechal o mnoho let mladší mistry (i Capablancu). Po emigraci zemřel 13. ledna 1941 v USA. Lasker jako první pochopil, že dobře hrát šachy umí mnoho velmistrů, ale velice často rozhoduje psychika. byl výborným psychologem a takřka vždy zahrál tah nikoli objektivně nejlepší, ale soupeři nejvíc nepříjemný, a proto nejúčinnější. Jedna z jeho knih se jmenuje zdravý lidský rozum v šachové hře - což bylo také jeho krédo. Lasker vynikal též v bridži, dámě, go a dalších logických hrách, zabýval se filozofií, byl blízkým přítelem A. Einsteina. I z jeho partií se učíme dodnes.

José Raoul Capablanca se narodil 19. listopadu 1988 v bohaté kubánské rodině v Havaně. Šachy se naučil hrát velice brzy (asi ve 4 letech) a jeho čachová síla také rostla velmi rychle. Roku 1909 rozdrtil v zápase F. Marshalla 8:1 při 14 rem. a stal se nejlepším hráčem Ameriky. V roce 1911 vyhrál velice silný turnaj v San Sebastianu, avšak na zápas s MS Laskerem si musel počkat až do roku 1921. I v tomto zápase zvítězil lehce a zdálo se, že bude mistrem světa velmi dlouho. Snad tomu uvěřil i on sám a na zápas s Aljechinem v roce 1927 se nepřipravil, a i když byl favoritem, odešel poražen. I nadále dosahoval výborných turnajových výsledků, k odvetnému zápasu se však již nedostal. Zemřel 8. března 1942. Capablanca byl největším přírodním talentem šachové historie a problémy, nad kterými ostatní dlouho přemýšleli řešil velice lehce. Z jeho partií se učíme především technice šachové hry.

Alexandr Aljechin se narodil 31. října 1892 v Moskvě. Mistrovský titul získal v 17 letech a i nadále se zlepšoval. Když v roce 1927 došlo k jeho souboji o titul MS s Capablancou, věřil mu jen málokdo. Aljechin se však na tento zápas výtečně připravil a po třech měsících těžkého boje zvítězil. Poté byl dlouhou dobu jasně nejlepším hráčem světa a své soupeře v partiích doslova deklasoval. V roce 1935 však překvapivě prohrál zápas s Euwem s zápase, kde mu selhaly nervy a ve kterém měl také problémy s životosprávou. Šachový svět ho zcela odepsal., ale v roce 1937 Aljechin v odvetném zápase vítězí a stává se opět mistrem světa, kterým je až do své smrti 25. března 1946. Aljechin tedy zemřel jako jediný neporažená mistr světa a je vzorem pro všechny šachisty nejen svým vynikajícím kombinačním talentem, ale především velkou pracovitostí a vůlí, která ho dovedla k fantastickým úspěchům sportovním i tvůrčím.

Max Euwe se narodil 20. května 1901 v Amsterodamu a od poloviny 20. let patřil k předním světovým velmistrům. V roce 1935 se pečlivě připravil na svůj životní zápas a dokázal využít Aljechinovi indispozice, porazil ho a stal se 5. mistrem světa šachové historie. V odvetném zápase r. 1937 sice prohrál, avšak i tak mu patří velké uznání. M. Euwe byl velikým teoretikem šachu a za svůj dlouhý život (zemřel 26. listopadu 1981) vydal několik desítek knih o zahájení, ale i střední hře a koncovkách. Euwe se také zasloužil o velkou popularitu šachu v Holandsku - dnes se zde pořádá řada světových velmistrovských turnajů.

Michail Botvinik se narodil 17. srpna 1911 a již v 30. letech 20. století dosáhl řady vynikajících výsledků. Po 2. světové válce, po Aljechinově smrti, zvítězil v r. 1948 v turnaji 5 vybraných velmistrů a stal se mistrem světa. Později prohrál v zápasech se Smyslovem a Talem, oba však o odvetě porazil a držel svůj čestný titul. Až prohra s Petrosjanem znamenala konec jeho vlády, protože mezinárodní šachová federace FIDE mezitím zrušila právo mistra světa na odvetný zápas. Botvinik vynikal především analytickými schopnostmi, a proto jsou sbírky jeho komentovaných partií klenotem a skvělou učebnicí šachu. Botvinik se také až do pozdního věku (zemřel 5. května 1995) věnoval trenérské práci - jeho šachovou školou prošli mimo jiné Karpov i Kasparov!

Vasilij Smyslov se narodil 24. března 1921 v Moskvě a s tímto městem jsou také spjaty vrcholy jeho kariéry. Už v roce 1948 zde obsadil 21. místo v turnaji 5 nejlepších hráčů o MS za Botvinikem. S ním pak hrál také 3 zápasy - v roce 1954 nerozhodný (Botvinik tak obhájil svůj titul), v roce 1957 vyhrál Smyslov, v roce 1958 však prohrál. Byl tedy mistrem světa „jen„ rok. Co by však mnozí jiní (i velmistři) za to dali! Ještě jednou se však Smyslov dostal takřka až na vrchol - v roce 1984 (v 63 letech) prohrál až ve finále turnaje kandidátů s Kasparovem. Smyslov hraje výborně až dodnes. V jeho partiích bychom našli mnoho zdánlivě jednoduchých pozic, kterým však rozumí mnohem lépe než většina ostatních. Smyslov též sehrál mnoho instruktivních koncovek a o koncovkách napsal klasickou učebnici.

Michail Tal se narodil 9. listopadu 1936 v Rize. Na šachový Olymp vyletěl jako raketa - v letech 1957 a 1958 vyhrál přebor Sovětského svazu, v roce 1958 vyhrál mezipásmový turnaj, v roce 1959 turnaj kandidátů a v roce 1960 porazil v zápase o titul mistra světa zkušeného Botvinika. Rovněž cesta dolů byla rychlá - v roce 1961 prohrál odvetný zápas a pak se už nikdy tak vysoko nedostal (snad mu v tom zabránily i vleklé zdravotní problémy).. Přesto pak vyhrál ještě mnoho turnajů a především stvořil mnoho překrásných kombinací, které patří k vrcholným dílům šachového uměn. Pro tyto kombinace, ale především pro svou přátelskou povahu byl velmi oblíben a domnívám se, neoblíbenější ze všech mistrů světa. Bohužel 21. března 1992 zemřel a další kombinací už nás nepotěší.

Tigran Petrosjan se narodil 17. června 1929 v Tbilisi a jeho dospívání bylo poznamenáno těžkými roky 2. světové války. Pravděpodobně i to ho naučilo skromnosti a trpělivosti. Na světovém žebříčku postupoval pomalu, avšak neustále, až v roce 1963 stanul proti Botvinikovi v boji o titul mistra světa. Tento boj vyhrál, stejně jako zápas v roce 1966 proti Spaskému. Stejnému soupeři však již neodolal v roce 1969. Ale i po ztrátě titulu patřil až do své smrti (13. srpna 1984) do nejužší světové špičky. Tvorba Petrosjana byla neopakovatelná především výborným porozuměním pozici a předcházením všem hrozbám soupeře - z toho plynula jeho takřka „neprůstřelnost„.

Boris Spaskij (narozený 30. ledna 1937 v Leningradě) je stejně jako Tal nejen vynikajícím šachistou, ale také sympatickým člověkem. Již v roce 1955 se stal juniorským mistrem světa, n souboj o nejlepšího hráče planety si však musel počkat až do roku 1966. Jak již víme tento pokus nevyšel a Petrosjan svůj titul obhájil, avšak v roce 1969 Spaskij vítězí a stává se historickým 10. mistrem světa. Po zisku tohoto titulu jakoby ztratil motivaci, a i když hrál i nadále výborně, nedokázal v roce 1972 odolat tlaku (šachovému i psychologickému) R. Fischera a musel mu vládu nad šachovým světem přenechat. B. Spaskij hraje dodnes, ale čím dál tím více jen pro radost. V poslední době se též věnuje trenérské činnosti - své zkušenosti předával mj. Shortovi, Lautierovi a dalším. Síla Spaského spočívá především v jeho všestrannosti - dokáže nebezpečně zaútočit, trpělivě se bránit, hrát koncovky ... A jeho partie s Larsenem z Bělehradu 1970 je pravým skvostem!

Robert Fischer (narozený 9. března 1943 v Chicagu) prokazoval už od mládí veliký talent - v 15-ti letech postoupil do turnaje kandidátů a stal se velmistrem. Hrál i v dalším turnaji kandidátů, pak však 2 cykly vynechal a k boji o MS se vrátil v roce 1970. Suverénně zvítězil v mezipásmovém turnaji, pak vyhrál 6:0 nad Tajmanovem, i nad Larsenem a ve finále turnaje kandidátů porazil i Petrosjana. V roce 1972 porazil v tvrdém boji i Spaského a stal se mistrem světa. Pak se na 20 let odmlčel a nesehrál ani jednu partii. Když už se šachisté smířili s tím, že Fischer již za šachovnici neusedne, překvapil je a v roce 1992 v zápase opět Spaského porazil. Ovšem od té doby se Fischer bohužel opět turnajů nezúčastňuje a nikdo neví co sním bude. Fischerova tvorba se vyznačovala především velkými znalostmi, které mu spolu s vynikajícím talentem a velkou láskou k šachu (bavilo ho tahat i úplně tupé pozice) pomáhaly vytvářet fantastické partie.

Anatolij Karpov se narodil 23. května 1951 v uralském městě Zlatoust a ačkoliv se již od dětství věnoval šachu, nedosáhl v juniorském věku takových výsledků jako někteří jiní velmistři. K jeho cestě vzhůru mu paradoxně pomohl Fischer, který připravil Sovětský svaz o titul mistra světa a zdálo se, že předchozí mistři světa ho porazit nemohou. Z toho důvodu byl Karpov velmi podporován ( i na úkor jiných velmistrů - např. Korčného). Karpov toho dokázal využít v roce 1973 vyhrál mezipásmový turnaj, v roce 1974 3 zápasy turnaje kandidátů, a když Fischer nenastoupil k zápasu, stal se Karpov mistrem světa! Nutno přiznat, že v budoucnu Karpov mnohokrát dokázal, že je titul MS ve správných rukou (stal se nejúspěšnějším turnajovým hráčem historie). V roce 1985 prohrál v zápase s Kasparovem a přišel o titul MS. Pak hrál se stejným soupeřem ještě 3 zápasy - všechny velmi vyrovnané, avšak Kasparov vždy titul obhájil. Ačkoli já osobně v současné době Karpova nepovažuji za mistra světa (tím je přece Kasparov!), myslím si, že Karpov má i nadále sílu bojovat o příčky nejvyšší. Karpov sehrál mnoho partií a hodně z nich jsou učebnicové - především techniku a poziční cit měl Karpov vždy dobré a v zápasech s Kasparovem se Karpov naučil i větší agresivitě a dynamickému pojetí šachu, a proto jejich partie přehrávejte a studujte!

Gari Kasparov se narodil 13. dubna 1963 v Baku. Už od dětství dosahoval vynikajících výsledků a podobně jako Tal vystoupil na vrchol velmi brzy - v 22 letech. Na rozdíl od něj se však na vrcholu udržel, nedovolil Karpovovi vrátit se na trůn zatím úspěšně odolává i ostatním (mladším) velmistrům. Kasparov má i podobný styl jako Tal - agresivní a plný nástrah a kombinací a od Karpova se ve vzájemných zápasech naučil výborné technice a trpělivost. Zdá se tedy, že budoucího adepta na titul mistra světa čeká velmi těžká práce a měl by to být univerzální hráč silný ve všech směrech! Když takový Kramnik již v současné době není o moc slabší než Kasparov. Takže uvidíme. Zde naše představení mistrů světa zatím končí a ještěj ednou doporučuji bližší seznámení s jejich tvorbou.